Tak jak si užíváte prázdniny? :)
Já se v poslední době se bohužel z ničeho nedokážu opravdu radovat a do ničeho nemám chuť, ale doufám vím, že bude lépe! Stačí jen věřit a vytrvat! :)
Doufám, že se mi povedlo nalákat vás na fotku kaše :D, ale bohužel, tohle nebyla moje snídaně :( :D
Dneska jsem si přivstala, ale místo ranního cvičení, které je pro mě obvyklejší, jsem se potichu vykradla ven a skočila do obchodu pro čerstvé pečivo, abych udělala mamce, která už 3. týden za sebou byla i v sobotu v práci, snídani do postele :)
Po dlouhém přemýšlení, co všechno a jak naaranžovat mamce na obložený talíř (já vím, velice záludná věc!) jsem se rozhodla, že jí nakonec raději udělám něco zdravějšího, protože si v poslední době stěžovala, že jí je nějak těžko po tučnějším jídle.
Volba samozřejmě padla na ovesnou kašičku, kterou jsem uvařila ze 70 g jemných vloček, trochy vody, pak přilila podle potřeby mléko, ochutila kořením "medový perník", přisypala trochu rozinek a nechala ještě chvilku povařit. Kašičku jsem osladila medem a navrch dala nakrájené jablíčko a alaburky :)
Mamka se sice zbudila dřív, než jsem snídani stihla dodělat, takže se mi tak úplně nepovedlo jí překvapit, ale radost jí snídaně udělala stejně! :)
Pak jsem se dala do přípravy svojí snídaně, paleo kakaovo-kokosových cuketových lívanečků se zakysanou smetanou...jako každý den :D Tahle snídaně se mi totiž snad nikdy nepřejí! :)
Protože jsem od úterý zase po "menší" pauze najela na keto dietu, chvíli trvalo, než jsem se dostala do ketózy a celkově jsem neměla moc energie, takže moje "workoutky" tvořilo hlavně kardio na rotopedu.
Abych se nějak odreagovala od nudného šlapání, pustila jsem si Letopisy Narnie: Princ Kaspian, které jsem ještě neviděla...já vím, jsem ostuda..ale je to dost dlouhý film, takže jsem ho nedokoukala a pak jsem se k němu už znovu nedostala, i když čas byl. Zkrátka mě to nijak nenadchlo, ale první díl se mi líbil :) Jestli to nebude tím, že jsem ho viděla když jsem byla o něco mladší :D
Většinou jsem si na rotoped vzala sluchátka, pustila si můj oblíbený "reading playlist" a dala se do čtení Mortal Instruments: Město z kostí :)
Musím říct, že nejsem žádný extra velký čtenář...když nepočítám slabikář, nějaké dětské pohádky, říkanky, učebnice a povinnou četbu, tak jsem přečetla za celý život maximálně tak 40 knih :D
Není to proto, že by mě číst nebavilo, když najdu poutavou knihu, tak jí dokážu zhltnout za 2 dny (takhle jsem to udělala s celou Twilight Ságou, kterou jsem dokonce četla dvakrát a dokonce všechny filmy bych vám dokázala odříkat nazpaměť! :D to víte, 14letá holka a sexy Edward! :D), ale když jsem byla mladší, hodně jsem "lítala" venku s kamarády, byla na PC, koukala na televizi nebo spala...S příchodem na střední všechen můj čas vyplňovala buď škola, přítel, nebo kamarádi..no sem tam i blog :)
Čím jsem starší,tím jsem rozumnější... tím víc se snažím volný čas vyplňovat něčím smysluplnějším, než sledováním přihlouplých seriálů na Telce nebo Smíchově (ale na Přátele mi nikdo nesahejte!) a za jednu z takových věcí považuju třeba například čtení :)
V poslední době jsem navíc znova našla cestu ke kreslení, i když jsem úplně vyšla ze cviku a většinou se po chvíli naštvu, že je to děsný, mrsknu s tužkama a jdu dělat něco jinýho :D
...třeba péct nebo vařit :D
Zrovna tady na fotce je ne příliš hezky vypadající bublanina (s třešněmi z kompotu :'D my bohužel nemáme zahradu a babička bydlí daleko :D :/) s takovým tím "želé" z kompotové šťávy a pudinku na vrchu. Nejspíš musím být šílená, když 2. den na keto dietě peču bublaninu :D Ale naštěstí jsem se dokázala ovládnout, i když to vonělo ďábelsky!
Asi to bude i tím, že jsem na bublaniny nikdy moc nebyla a i je nerada peču..Prostě mi přijdou takové obyčejné, jednoduché a nudné. Měla jsem ale chuť něco péct a mamka pořád říkala, že dlouho neměla bublaninu, tak jsem odložila svoje plány na pečení cheesecaku a vrhla se na ní :)
A když už doma neni do čeho píchnout, jdu se projít :)
Třeba včera jsem se byla před večeří na chvíli projít kolem našich rýbníků a do lesa. Procházka se nakonec protáhla na asi 7 km a mě po ní a ranním kardiu (30 km!) pěkně bolely nožky!
Po šíleně dlouhé době jsem se ale podívala na místa, kam jsem chodívala jako malá na procházku s mamkou a sestrou, kde jsme si hráli, nebo kam jsem se chodívala koupat s kamarády na základce :)
Určitě je pro mě mnohem lepší jít ven, než sedět doma naprdeli zadku, trápit se a následně se pak přežrat k prasknutí! Cítila jsem se krásně nabitá energií z čerstvého vzduchu, sluníčka a pohybu! :)
Zároveň jsem ale měla ještě více prostoru na přemýšlení coby kdyby a na nostalgické vzpomínky, po kterých mi chvilkami bylo až do pláče.
Hodně mi teď pomohl i kamarád, se kterým na všechny ty věci zapomenu a je mi fajn :)
I když mě pořád trápí ZP (a v poslední době jsem bohužel měla ty nejhorší v životě), pohled na sebe samou a osobní život, snažím se být pozitivní, nic nevzdávat a věřit, že se časem všechno obrátí k lepšímu! :)
Doufám, že se mi povedlo nalákat vás na fotku kaše :D, ale bohužel, tohle nebyla moje snídaně :( :D
Dneska jsem si přivstala, ale místo ranního cvičení, které je pro mě obvyklejší, jsem se potichu vykradla ven a skočila do obchodu pro čerstvé pečivo, abych udělala mamce, která už 3. týden za sebou byla i v sobotu v práci, snídani do postele :)
Po dlouhém přemýšlení, co všechno a jak naaranžovat mamce na obložený talíř (já vím, velice záludná věc!) jsem se rozhodla, že jí nakonec raději udělám něco zdravějšího, protože si v poslední době stěžovala, že jí je nějak těžko po tučnějším jídle.
Volba samozřejmě padla na ovesnou kašičku, kterou jsem uvařila ze 70 g jemných vloček, trochy vody, pak přilila podle potřeby mléko, ochutila kořením "medový perník", přisypala trochu rozinek a nechala ještě chvilku povařit. Kašičku jsem osladila medem a navrch dala nakrájené jablíčko a alaburky :)
Mamka se sice zbudila dřív, než jsem snídani stihla dodělat, takže se mi tak úplně nepovedlo jí překvapit, ale radost jí snídaně udělala stejně! :)
 |
| Starší fotka stejné snídaně, kterou jste mohli vidět na instagramu :) |
Protože jsem od úterý zase po "menší" pauze najela na keto dietu, chvíli trvalo, než jsem se dostala do ketózy a celkově jsem neměla moc energie, takže moje "workoutky" tvořilo hlavně kardio na rotopedu.
Abych se nějak odreagovala od nudného šlapání, pustila jsem si Letopisy Narnie: Princ Kaspian, které jsem ještě neviděla...já vím, jsem ostuda..ale je to dost dlouhý film, takže jsem ho nedokoukala a pak jsem se k němu už znovu nedostala, i když čas byl. Zkrátka mě to nijak nenadchlo, ale první díl se mi líbil :) Jestli to nebude tím, že jsem ho viděla když jsem byla o něco mladší :D
 |
| Mortal instruments: Město z kostí a #mojejahlova vařená v mléce s chia a lněnými semínky, ozdobená jablíčkem a 74 % čokoládičkou z Lidlu (z pauzy keto diety, kdy jsem si dopřávala kašičky i ke svačince! :) Už se mi stýská :( |
Většinou jsem si na rotoped vzala sluchátka, pustila si můj oblíbený "reading playlist" a dala se do čtení Mortal Instruments: Město z kostí :)
Musím říct, že nejsem žádný extra velký čtenář...když nepočítám slabikář, nějaké dětské pohádky, říkanky, učebnice a povinnou četbu, tak jsem přečetla za celý život maximálně tak 40 knih :D
Není to proto, že by mě číst nebavilo, když najdu poutavou knihu, tak jí dokážu zhltnout za 2 dny (takhle jsem to udělala s celou Twilight Ságou, kterou jsem dokonce četla dvakrát a dokonce všechny filmy bych vám dokázala odříkat nazpaměť! :D to víte, 14letá holka a sexy Edward! :D), ale když jsem byla mladší, hodně jsem "lítala" venku s kamarády, byla na PC, koukala na televizi nebo spala...S příchodem na střední všechen můj čas vyplňovala buď škola, přítel, nebo kamarádi..no sem tam i blog :)
Čím jsem starší,
 |
| Příšerná kvalita, příšerně nakreslené, ale co :D |
 |
| Takhle to na mamku čekalo po příchodu z práce :) |
Zrovna tady na fotce je ne příliš hezky vypadající bublanina (s třešněmi z kompotu :'D my bohužel nemáme zahradu a babička bydlí daleko :D :/) s takovým tím "želé" z kompotové šťávy a pudinku na vrchu. Nejspíš musím být šílená, když 2. den na keto dietě peču bublaninu :D Ale naštěstí jsem se dokázala ovládnout, i když to vonělo ďábelsky!
Asi to bude i tím, že jsem na bublaniny nikdy moc nebyla a i je nerada peču..Prostě mi přijdou takové obyčejné, jednoduché a nudné. Měla jsem ale chuť něco péct a mamka pořád říkala, že dlouho neměla bublaninu, tak jsem odložila svoje plány na pečení cheesecaku a vrhla se na ní :)
Třeba včera jsem se byla před večeří na chvíli projít kolem našich rýbníků a do lesa. Procházka se nakonec protáhla na asi 7 km a mě po ní a ranním kardiu (30 km!) pěkně bolely nožky!
Po šíleně dlouhé době jsem se ale podívala na místa, kam jsem chodívala jako malá na procházku s mamkou a sestrou, kde jsme si hráli, nebo kam jsem se chodívala koupat s kamarády na základce :)
Určitě je pro mě mnohem lepší jít ven, než sedět doma na
Zároveň jsem ale měla ještě více prostoru na přemýšlení coby kdyby a na nostalgické vzpomínky, po kterých mi chvilkami bylo až do pláče.
Hodně mi teď pomohl i kamarád, se kterým na všechny ty věci zapomenu a je mi fajn :)
I když mě pořád trápí ZP (a v poslední době jsem bohužel měla ty nejhorší v životě), pohled na sebe samou a osobní život, snažím se být pozitivní, nic nevzdávat a věřit, že se časem všechno obrátí k lepšímu! :)
PS: Jak se těšíte na americký týden v Lidlu? :)
Já jsem radostí málem skákala až ke stropu, když jsem na mě z letáku vykouklo arašídové máslíčko za 50 kč! :D :3 Nejspíš se pro něj vydám hned zítra, aby ho někdo nevykoupil! :/ :D
 |
| fňuk! |
...protože tohle je můj ubohý pidi zbyteček z mojí železné zásoby! :D ://
PPS: Možná jste si všimli, že v poslední době píšu jiné typy článků, takové hodně "vykecávácí a deníčkové" (no není taky divu, když moje jídla při keto nevypadají zrovna elegantně a navíc restované kuřecí maso s čínským zelím se nedá považovat za recept a dívat se stále na to samé, jen na jiném talíři by vás asi taky rychle omrzelo :D), tak mě zajímalo, jestli máte takové články rádi... a jestli to vůbec někdo čte a někoho zajímá můj velice "zajímavý a zábavný život" :D
PPPS: Kdyby jste měli nějaké tipy na takové ty melancholické a depresivní písníčky (které si vždycky pouštím pro lepší koncetraci při čtení), sem s nimi! :)
Tak si užijte nedělní večer a těm, co nemají prázdniny přeju hezký start do nového pracovního týdne :)
PPS: Možná jste si všimli, že v poslední době píšu jiné typy článků, takové hodně "vykecávácí a deníčkové" (no není taky divu, když moje jídla při keto nevypadají zrovna elegantně a navíc restované kuřecí maso s čínským zelím se nedá považovat za recept a dívat se stále na to samé, jen na jiném talíři by vás asi taky rychle omrzelo :D), tak mě zajímalo, jestli máte takové články rádi... a jestli to vůbec někdo čte a někoho zajímá můj velice "zajímavý a zábavný život" :D
PPPS: Kdyby jste měli nějaké tipy na takové ty melancholické a depresivní písníčky (které si vždycky pouštím pro lepší koncetraci při čtení), sem s nimi! :)
Tak si užijte nedělní večer a těm, co nemají prázdniny přeju hezký start do nového pracovního týdne :)
Maminka musela mít určitě radost :) Kdybych ale já mamce naservírovala takovou porci, asi by mě přerazila :D Ona je totiž vždycky sytá po dvou lžičkách, což nikdy nepochopím :D Taky moc nemusím jednoduché buchty, ale takový cheesecake! :)
OdpovědětVymazatBelle naše zlatá, já ti do toho nechci moc kecat a domlouvat ti, jen si prosím přečti můj názor a nečerti se kvůli němu. Myslím si, že by jsi měla najít stálost ve stravování už jen kvůli svému problému s přejídáním. Co si budeme říkat, keto dieta není na celý život, zase se vrátíš k starému dobrému zdravého stravování, kdy se jí vše, ale ve zdravější verzi. Je to chutné, dostupné, neomrzí to, nechybí člověku ovoce, přílohy, kašičky - píšeš u té mamčiny, že by sis taky dala, atd. Tobě se může zdát, že ti keto vyhovuje, ale tělo moc dobře ví, co mu chutná, u čeho vydrží. Ty se takhle držíš zkrátka, a pak se přejíš. Není to rozhodně jen nudou nebo sezením doma, má na to vliv i to jídlo. ANo, musíme nad jídlem trochu přemýšlet, ale rozhodně k hezkému tělu nemusíš jít takhle. Vždyť nepotřebuješ být nějak extra vyrýsovaná a shazovat moc tuku. Na fotkách ti to moc sluší, to všichni vidíme a pokud jsi trochu nespokojená, stačí přeci úplně normálně trochu redukčně jíst, jíst i ovoce a přílohy a tuk půjde pryč. Všichni, co chtěli, takhle zhubli, tak co...
OdpovědětVymazatNebuď sama doma, nechoď ven sama. Nutí tě to nad vším moc přemýšlet, vyčítat si, vzpomínat coby kdyby. Moc dobře to znám a z vlastní zkušenosti říkám, že úplně stačí přátelé, jejich přítomnost, smích, teď už prázdninový klid, pár jasných redukčních zásad a zacvičit si denně aspoň půl hoďky a uvidíš výsledky. Budeš mít radost ze svého "režimu", protože budeš zaměstnaná, budeš jíst všechno a s trochou vůle a hlavně motivce a odhodlání ti to půjde skoro samo. Toť můj názor, ale moc bych ti přála, abys byla šťastná a tvých slziček bylo co nejméně :*
Moc si cením tvého komentáře a vím, že to myslíš dobře :)
VymazatHodně se toho minulý týden stalo, jen jsem o tom raději nepsala na blogu, protože na to nejsem zrovna pyšná, ale spoustu jsem si toho uvědomila a i když to nebylo nic dobrého, tak jsem za to vlastně ráda, protože to pro mě byla taková lekce, že mám pocit, že teď jsem silnější, než kdy dřív a všechno už to zvládnu! :)
Zatím se mám ohledně jídla a pohybu fajn :) Snažím se pravidelně cvičit, první týden keto jsem dělala spíš kardio, posilovat jsem stejně nemohla kvůli jednomu zdravotnímu problému, ale tenhle týden už se do toho chci pustit naplno a začít posilovat hlavně s kettlebellem :)
Vím, že keto dieta je hodně jednostranná a někomu se to může zdát šílený a nelogický, zvlášť, když mám problémy s jídlem. Uvědomila jsem si, že u mě ty ZP byli vážně spíš psychického rázu, než že by mi chyběli nějaké živiny... Protože minulý týden na keto jsem se cítila o moc lépe než dřív, i s vyváženou stravou a neměla jsem tendence se přejíst :)
Neříkám, že mi kaše a sladké a celkově sacharidy nechybí, ale neni to tak strašné :) I keto jídlo si dokážu pořádně užít a chutná mi :) Neříkám, že u keto diety zůstanu na vždycky, jen chci shodit to, co jsem v poslední době nabrala při ZP minulý měsíc... Radši jsem se ani nefotila, ale rozhodně se to nepodobalo tomu, co je tady na starších fotkách :/
Bohužel jak už jsem někde psala, mám jen pár kamarádů, o které jsem teď v poslední době nějak přišla, od konce školy jsme se neviděli a nějak jsme se odcizili... hodně mi pomohl kamarád, ale ten teď na mě taky bude mít méně času, takže to prostě musím nějak zvládnout sama :)
Ještě jednou moc děkuju za tvůj komentář :) Je hezké vidět, že je tu i někdo, kdo si článek opravdu přečte a snaží se člověku nějak pomoct :) Jsi zlato :*